| Zahrajte mi, husli (2008) |
Oblast: Habura (region Zemplín) |
Choreografie: Štefan Štec |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Habura je rusínská dědina při Medzilaboriach na horním toku řeky Čertižňanka, nacházející se na severovýchodě Slovenska v poměrně hornatém kraji.Tak jako v jiných rusínských oblastech, byl i v Habure typický trojhlasný zpěv, který vycházel z náboženské tradice křesťanského východního obřadu, proto také v Habure byla silná tradice ženských zpívaných koles anebo kariček. V bloku tanců a písní z Habury máme dívčí karičku s 4-párovým tancem Kruťák a Kolomyjka- tanec rychlého tempa, který se tancoval v kruhu, za doprovodu hudecké muziky s bubnem a byl vrcholem tanečních zábav. Zpívaly se při něm humorné písně, v kterých žertovali chlapci s děvčaty. Charakter, námět a motivy na taneční, pěvecké a hudební zpracování tohoto bloku čerpal choreograf Štefan Štec z rodinného archívu a výpovědí své babičky, rodačky z Habury. |
|
Teče voda kolomutna, mila moja čom jes smutna,
ja ne smutna lem serdyta, bo ja byla v noči byta…
|
Uvedené fotografie © Michal Kristek 2011
| Ej, v americkym saloni (2011) |
Oblast: Jarabina (region Šariš) |
Choreografie: Štefan Štec, Petra Vaňková |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Jarabina se nachází v okrese Stará Ľubovňa, v regionu Śariš-Zamagurie. Je to národnostně velmi smíšená oblast, v které už staletí společně žijí Němci, Poláci, Slováci a Rusíni. Rusíni se v této oblasti v minulosti věnovali především drátenickému řemeslu a svoje produkty vyváželi do celé Evropy a Turecka. Jarabina byla jedním z hlavních center spišského drátenictví. Mnozí jarabinčané pak emigrovali do Ameriky. V bloku pásma z Jarabiny jsme vycházeli z dochovaných zvukových a obrazových materiálů, podle nichž jsme zrekonstruovali mužský tanec – Juhaský, v kterém mladí muži předvádí svoji mužskost a sílu. V tomto tanci je vidět hlavně vliv polských goralů. Dalším typickým tancem z Jarabiny je párový tanec rychlého tempa Skákaná a ženské kolesa s jednoduchými motivy. Z Jarabiny se dochovalo také mnoho žertovných i lehce erotických písní, z nichž jednu jsme do našeho bloku zapasovali také. |
|
Chodyv do nas putrala, že by ja mu gač prala,
naj ty to ta gač pere, što ty z klyna choseň bere…
|
Uvedené fotografie © Michal Kristek 2011
| Oj, Starina, Starina (2011) |
Oblast: Starina (region Zemplín) |
Choreografie: Štefan Štec |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Název Starina dnes označuje vodárenskou nádrž, která se nachází v nejvýchodnějším cípu Slovenska, v severovýchodní časti Zemplína na území okresu Snina. Je vybudovaná na horním toku řeky Cirocha v Bukovských vrších, na území národného parku Poloniny. Její objem čítá 59,8 mil. m³ vody a rozprostírá se na ploše 240 ha. Zbudována byla v letech 1983-1988 za účelem zásobování regionu východního Slovenska (převážně Prešova a Košic) pitnou vodou. Její výstavbě v 70. letech 20. století předcházelo vystěhování 7 dědin z důvodu ochranného pásma zdroje pitné vody nad nádrží. Šlo o obce: Dara, Ostrožnica, Ruské, Smolník, Starina, Veľká Poľana a Zvala. Původní obyvatelé museli svoje domovy náhle opustit a odstěhovat se do jiných míst. Což mělo pro ně samé fatální následky a většina starších tuto změnu prostředí nepřežila. Zkáza domů, majetku a životní bolest dala vzniknout množství smutných písní a balad, které se nakonec staly pro tuto oblast typické. Navzdory tomu, že tyto obce byly smazány z mapy Slovenska, zachoval se z této oblasti vzácný archivní materiál, podle kterého jsme zrekonstruovali i pásmo „Oj, Starina, Starina“. Jedná se o blok, v němž spojujeme různé taneční motivy z těchto dědin. Tanec začíná pomalým čardášem, který spojil prvky zemplínského regionu a rusínského naturelu. |
|
Dávnom pušla i z Ruskoho, zarosli mi slidy,
doska ja sia navidila u tum Ruskum bidy…
|
Uvedené fotografie © Michal Kristek 2011
| Jak v Kyjovi zahrali (2010) |
Oblast: Kyjov (region Šariš) |
Choreografie: Štefan Štec, Petra Vaňková |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Obec Kyjov leží v Prešovském kraji v okrese Stará Ľubovňa na úpatí Čergovského pohoří pod jeho nejvyšším vrcholem Minčolem, který dosahuje výšky 1157 m. Místní legenda hovoří o tom, že obec Kyjov založilo šest Rusínů, kteří sem přišli z Kyjeva z Ukrajiny koncem 19. století a začátkem 20. V minulosti nebylo zvláštností, že po čas dlouhých zimních večerů se sešlo v jedné jizbě i deset děvčat na přástkách anebo při páraní a draní peří. Po čas teplých letních večerů se zase ze všech stran obce ozýval zpěv. Pásmo s názvem „Jak v Kyjovi zahrali“ nabízí přehlídku tanečního, ale i zpěváckého autentického folklóru z obce Kyjov. Je zároveň i konfrontací tanců v tomto prostředí, kde nacházíme strofické tance provázené polkovými melodiemi (tanec Dribna a Čenč), starodávné ženské kolesa s tradičními trojhlasnými zpěvy a zároveň tance nového stylu jako temperamentní čardáš, v kterém můžeme najít mnoho původních motivů. |
|
Jakyj šumnyj v tym Kyjovi zvyk mame,
jak v roboti, tak pri tancu špivame…
|
Uvedené fotografie © Michal Kristek 2011
| Ej, piua by paľenky (2011) |
Oblast: Štrba (region Horný Liptov) |
Choreografie: Simona Dikaszová |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Podtatranská obec Štrba leží na jižním upatí Vysokých Tater a je jednou z nejvýše položených obcí na Slovensku, která až doposud nese pečeť tradic, jejich udržování a povyšování těchto nezaměnitelných hodnot do současné doby. Nedaleké Štrbské Pleso poskytovalo už v minulosti možnosti přivýdělku místním ženám v léčebných koupelích, muži se osvědčovali jako formani. Štrba vyniká ženskými trojhlasnými zpěvy, převážně trávnicemi, které se tradičně ozývaly z luk při kosení a hrabání trávy. V tanci se pak objevují zcela ojedinělé motivy zvedaček a lehoučkých, pružných poskoků. Naše pásmo prezentuje zpěvy s pijáckou tématikou, mužský verbuňk a párový tanec čardáš v rychlém tempu, při němž muži mnohdy držívali v rukou valašky. |
|
Paľenečka, uchú,
už si v mojom bruchu…
|
Uvedené fotografie © Jaroslav Pavlík 2011, © Jaroslav Palec 2011
| Ábelovskí chlapci (2011) |
Oblast: Ábelová (region Novohrad) |
Choreografie: Pavol Gažo |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Ábelová je obec na Slovensku v okrese Lučenec, nacházející se mezi městy Lučenec a Detva, na rozhraní regionů Podpoľanie a Novohrad. Z této oblasti se nedochoval téměř žádný záznam tanečních motivů, víme pouze, že se některé z prvků podobaly čardášovým variacím čižmového typu, které jsou typické pro tance z Detvy. Tanec vznikl ve spolupráci s dlouholetým choreografem našeho souboru, Palem Gažem, který má dopodrobna zmapován a technicky přesně zvládnut region Podpoľanie a okolí. Postavení choreografie navíc nahrál fakt, že se podařilo získat originální krojové komplety z této obce. Po hlubším zapátrání v archivu tak vznikl tanec pro dva páry v čardášovém tempu s jednoduchými motivy jednokroček a dvakroček. |
|
Ábelovskí chlapci, všeci jako jeden,
veď ich tancovalo na tanieri seďem…
|
Uvedené fotografie © Jaroslav Pavlík 2011
| Balog, Čierny Balog (2008) |
Oblast: Čierny Balog (region Pohronie) |
Choreografie: VSLPT Poľana |
Hudební zpracování: ĽH Poľana |
| Čierny Balog je obec ležící ve Slovenském rudohoří, asi 6 km jižně od města Brezno. Se svými 5 000 obyvateli je jednou z největších vesnic na Slovensku. Obcí protéká řeka Čierny Hron, jejíž údolí bylo od 15. století obýváno valašskými pastýři. Historie Č. Balogu je úzce spjatá s lesy a bohatými zdroji dřeva. Taneční folklor obce je živelný a specifický mužským odzemkem, tancem starého stylu, charakteristického dřepy a výskoky s valaškou, při kterém se chlapi před muzikou předváděli. Mezi typické ženské taneční projevy patří kolesa, doprovázená jednohlasým zpěvem a párový tanec čardášového typu. Taneční a zpěvácké pásmo Poľany se skládá z mužských rozkazovaček, odzemku, ženských rozkazovaček a koles, a párového čardáše. |
|
Komu že je lepšie, jako je neveste,
muža pošle do roboty, sama robí čo chce…
|
Uvedené fotografie © Jaroslav Pavlík 2011, © Jakub Holas 2009
